Není překvapením, že příchod pandemie svět nevratně proměnil. Ekonomika většiny států se ze dne na den propadla o několik čísel, mnoho firem začalo bojovat o přežití, běžný život nás všech se zpomalil a lidé se postupně začali přesouvat z kanceláří do svých obýváků a ložnic, které se společně s kyberprostorem staly epicentrem veškerého dění. Pracovní záležitosti, obchodní schůzky i konference se rázem ve spoustě oborů přestěhovaly na obrazovky počítačů, kde z velké části zůstaly dodnes.
Pro IT odvětví se z krize rázem stala příležitost a vlna digitalizace, automatizace a transformace služeb začala sílit. Nyní sice máme pandemickou situaci pod kontrolou, ale její dopady jsou stále více než znatelné. Zároveň se vyrojilo plno dalších proměnných, které informační technologie ovlivňují jak v negativním, tak pozitivním slova smyslu. Právě díky narůstající rychlosti digitalizace a dalšímu turbulentnímu dění firmy poptávají co možná nejflexibilnější IT řešení. Od výsledných produktů se pak očekává, že bude snadné je dál inovovat nebo propojovat, aby se v případě potřeby dalo lehce reagovat na změny v trendech a rozvoj se zkrátka z žádného možného důvodu nezpomaloval.
Samo se to ale nevymyslí a v současné době je kvalitních vývojářů i dalších IT specialistů opravdu málo, za čímž stojí do určité míry právě pandemické roky. Společnosti se tehdy musely rychle sžít s novými požadavky na fungování, začaly nárazově s digitalizací svých projektů a poptávka po IT profesích neuvěřitelně vzrostla. Dalo by se dokonce říct, že ani mezi průměrnými IT pracovníky nezavadíte o nezaměstnaného. Pokud se tedy podaří nějakého dostupného kvalifikovaného odborníka sehnat, tak je jeho čas, právě kvůli nedostatku lidí z oboru, nepříliš levnou záležitostí.
Dle výzkumu agentury STEM/MARK z listopadu 2021 až 33 procent IT specialistů s přehledem dosáhne na částky vyšší než 67 tisíc korun čistého. Nad 90 tisíc měsíčně jde 17 procent programátorů, což je více než dvojnásobek české průměrné mzdy. Tyto částky se v rozpočtu větších i menších firem rozhodně projeví. S nedostatkem zaměstnanců by nám v Česku mohl pomoci příchod ukrajinských uprchlíků – v Seyforu jim například volná místa proaktivně nabízíme. Nicméně platí, že pokud se u nás zázračně neobjeví několik tisícovek nových profesionálů, mzdy se na těchto cifrách v následujících letech určitě nezastaví.
Aktuálně IT svět hledá cestu, jak se z této krize personálního nedostatku vymanit. Do popředí se tak souhrou všech uvedených faktorů pomalu dostává například low-code programování. Společnost Gartner dokonce předpovídá, že do roku 2024 bude vývoj aplikací na platformách low-code představovat více než 65 procent aktivit v oblasti vývoje aplikací a rychle předstihne klasické vývojářské scénáře – ty, jak již bylo zmíněno, jsou momentálně pro firmy nákladné i časově náročné.
Při používání low-code platform má člověk možnost přeskočit mnoho základních rutinních kroků, jelikož vývoj probíhá za pomoci předpřipravených šablon, které nutné funkční standardizované prvky již obsahují. Tvůrce se tak může více soustředit na jiné hodnoty, což následně šetří nejen čas vývojáře, ale i peníze společnosti. Zároveň je jejich ovládání relativně snadnou záležitostí, takže není potřeba dlouholetých programátorských zkušeností – výsledný produkt ale může být stejně kvalitní. Low-code řešení se také snadněji upravují a propojují s jinými systémy. Tím firmám poskytují značnou flexibilitu, která se v posledních letech stala nezbytnou součástí jakéhokoliv podnikání.
Low-code může na některé vývojáře působit jako ohrožení jejich pracovní pozice. Nemohou však být dál od pravdy. Tento typ programování nemá IT specialisty nahrazovat, konkurovat jim nebo je svou existencí vyloženě obírat o finance. Měl by jim sloužit jako pomocník nebo oproštění od neustále se opakujících úkonů. Zásadní je se toho nebát, vše vyzkoušet a utvořit si názor bez předsudků.
Zdroj:euro.cz
